Červen 2010

Zámek Kínských

25. června 2010 v 15:22 Valašské Meziříčí a okolí
Empírový zámek vznikl na místě původní správní budovy rožnosvsko-krásenského panství, která byla do poloviny 18. století dřevěná. Později byla nahrazena zděným přízemním domem a v roce 1854 za majitele hr. Eugena Kinského přestavěna na panské sídlo. Došlo ke zvýšení budovy o poschodí s provedením mansardové střechy, kryté přírodní břidlicí. Tato přestavba vtiskla objektu v podstatě dnešní podobu.

Zámek Kínských kolem roku 1848
Zámek je kromně Pondělí otevřen po celý rok.

Zámek Kínských dnes

Kostel Nejsvětější Trojice

25. června 2010 v 14:59 Valašské Meziříčí a okolí
Ve Valašském Meziříčí na Sokolské ulici stojí kostelík, kterému místní lidé říkají Svatá Trojice.První zmínka vzniku tohoto kostelíku je z roku 1605.Dále o vzniku tohoto kostelíku vypráví i pověst o rytíři Janu Žernovském ze Žernova,který zabloudil v hlubokém lese a šťastnou náhodou jej bílá holubice vyvedla k branám města.Z vděčnosti nechal rytíř na tomto místě postavit kapličku.Kdy byl postaven kostel v současné podobě,nám známo není.Jisté ale je,že tento rytíř musel mít nějaké zásluhy o kostel,neboť je pohřben na čestném místě u oltáře.Kolem kostela býval i hřbitov, který byl zrušen v roce 1919.V roce 1980 v něm bylo zřízeno lapidárium-stálá výstava kamenné a dřevěné plastiky.Objekt je přístupný vždy jen v červenci a srpnu každého roku.

Kostelík ve Val.Meziříčí

Město Rožnov p.Radhoštěm

16. června 2010 v 21:03 Valašsko
Na ůpatí hory Radhoště stávala ves Rosenowe,zmiňovaná biskupem Brunem ze Schauberka v jeho závěti ze 13 století.V tomto krásném městě se nachází Valašské můzeum v Přírodě,které je plné dřevěných domečků a dokonce i původních domů které stávaly na Rožnovském náměstí.V centru města stojí barokní kostel Všech svatých,jehož hodiny se dostaly do známé lidové písně.Hlavní chrámový obraz vytvořil Rubensův žák Anton Schoonjans.Nad Rožnovem se vypínají pozůstatky hradu hradu který je znám pod jménem Hradisko.

Masarykovo náměstí
Něco o Hradisku a Loupežnickém pokladě:
Na dominantním vrchu na levém břehu řeky Rožnovské Bečvy,vzdálenosti 2 km.západním směrem,vzdušnou čarou od centra města Rožnova p.Radhoštěm,stával mohutný gotický hrad.Pro jehu stavbu bylo vybráno výhodné místo nadmořské výšce 521 m,přístupné pouze od východu a na ostatních místech chráněné příkrými srázy.Dnešní název je Hradisko.V roce 1535 jež získla s celým Rožnovským panstvím Jan z Pernštejna.Z ůředního nařízení byl hrad v roce 1539 obsazen cýsařským vojskem a rozbořen,protože se stal sídlem loupežníků.Záškodnická tlupa byla patrně ve spojení s Podmanickými z Podmanína (Slovensko-Považská Bystrica),kteří válčili s Pernštejny o hranice mezi panstvími.Loupežníci zde ůdajně ukryli větší množství naloupených klenotů a peněz.Také později se na hradě loupežníci schovávali.Velký loupežnický poklad je ukryt v podzemním sklepení a nemá být doposud vyzvednut.
Hrad Rožnov

Básnička o Starém Jičíně

16. června 2010 v 18:17 Říkadla a můdrosloví
1-V dálce Lysá hora,                                          
   už sa prosvětluje,
   starojický kopec
   ešče podřimuje.

2-Tam pod pustým hradem
   řbitov obezděný
   kříž je vedla kříža
   prázdné místo není

3-Starobylý kostel
   jak se rozednívá
   svojům divnům věžům
   do dálky se dívá.

4-Jak už slunce svítí
   do kojáckých hájů,
   starojické zvony
   pěkně vyzváňajů

Náměstí
  

Štramberk

16. června 2010 v 17:46 Valašsko
Štramberk je město na Moravě v okrese Nový Jičín poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd.

Hrad Štramberk (NKP) - zřícenina hradu, jehož původ není znám (pověst praví, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra). Je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic. Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů (Literatura: T. J. Pešina, Prodromus Moraviographiae, 1663). Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 - 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař (do r. 1433). Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. Nejstarší Trúba vyobrazení z r. 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V letech 1901-1903 byla válcová věž (tzv. bergfrit - výška 40m, průměr 10m) zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění (NKP), pro níž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem.

Město Štramberk v noci
POVĚSTI ZE ŠTRAMBERKA:Jak vznikla Štramberská Trůba
Žili kdysi tři bratři rytíři,jeden na hukvaldském hradě,druhý na Starém jičíně a třetí se usadil ve Štramberku.Ti první dva rytíři mněli hrady veliké,pevné s vysokou věží,ze které dobře ohlédli všechny svoje vesnice a městečka,a viděli dokonce,co má ten třetí ve Štramberku k obědu.Toho to velmi mrzelo,že jeho hrad je malý a ještě k tomu bez věže proto se rozhodl,že postaví věž,jakou ještě nikdo neviděl.Bratřím řekl,že bude mít jenom jednu stěnu,která nikde nebude končit ani začínat.Bratři se mu z prvu vysmáli,ale pak uznale hleděli na prapodivnou kulatou věž.Z věží na svých hradech se prý mohli navzájem domlouvat pomocí vlajek.Lidé tu prapodivnost nazvali Štramberskou Trůbou.Ale není radno ve Štramberku to jméno před místními užívat,aby si nepomysleli,že se jim dotyčný posmívá.
Hrad Štramberk se vstupní branou
Štramberské uši
V dávných dobách,vypukla ukrutná vojna s Tatary.Hrnuli se na Moravu ze všech stran.Jezdili na malých koních a všude loupili a ukrutně vraždili.Ženy a dívky odvlékali do otroctví.Když se začali přibližovat ke Štramberku,štramberčané nemeškali a začali se dobře opevňovat na vrchu Kotouči.Ze všech stran byly strmé skály a jen po jedné straně vedla na horu ůzká a klikatá cesta.Tuto cestu lidé přehradili stromy a dřevěnou hradbou.Tataři začali dobývat Kotouč.Po dlouhých bojích začali být obránci unavení,a Tatarů bylo nespočítaně.Tataři se utábořili v rovině pod Kotoučem a rozjeli se po okolní krajně,aby tam páchali neslýchané ukrutnosti.Koho chytili,zaživa ho narazili na kůl,svazovali lidem ruce do zadu a stříleli do nich z luků jako do terčů,zaživa jim dřeli kůži a mrtvým i těm,co nechali na živu,uřezávali obě uši.Když bylo Štramberčanům nejhůře začali se modlit k velké Bohorodičce,aby jim seslala pomoc.A tu se stal zázrak.V noci Panna Marie nechala spustit silné deště,a ve strašlivé povodni se všichni Tataři pod Kotoučem utopili.Po tomto boji našli v tatarském ležení mnoho naloupených cenností a také několik vaků s nasolenýma lidskýma ušima,které Tataři posílali svému chánovi,aby věděl,kolik křesťanů v bojích zabili.Na věčnou paměť zázračné záchrany a na připomínku ukrutnosti,které zde páchali Tataři,pečou ve Štramberku podivné pečivo-lahodné kořeněné chuti ve tvaru stočených uší.

Tatarský ůtok
Štramberské uši