Štramberk

16. června 2010 v 17:46 |  Valašsko
Štramberk je město na Moravě v okrese Nový Jičín poblíž Kopřivnice. Leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory v Libotínských vrších v předhůří Beskyd.

Hrad Štramberk (NKP) - zřícenina hradu, jehož původ není znám (pověst praví, že měl původně stát na protějším vrchu Kotouči, stavbu však překazili trpaslíci z jeskyně Čertova díra). Je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic. Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů (Literatura: T. J. Pešina, Prodromus Moraviographiae, 1663). Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 - 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 (1359 jako castrum Strallenberg) byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař (do r. 1433). Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. Nejstarší Trúba vyobrazení z r. 1722 svědčí o dvoupalácové dispozici s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce. V letech 1901-1903 byla válcová věž (tzv. bergfrit - výška 40m, průměr 10m) zastřešena a upravena na rozhlednu dle návrhu významného pražského architekta Kamila Hilberta. Vnější hradby byly místy dozděny a postaveny dvě hradní brány. V opevnění je vsazena bronzová pamětní deska MUDr. Adolfa Hrstky (1864-1931, štramberský starosta a lékař, neúnavný propagátor města) od akad. sochaře Františka Juráně. Gotická věž hradu s areálem a přilehlými úseky opevnění (NKP), pro níž se ujal název Trúba (lidově Kulatina), tvoří výraznou dominantu města, které je od roku 1994 jejím majitelem.

Město Štramberk v noci
POVĚSTI ZE ŠTRAMBERKA:Jak vznikla Štramberská Trůba
Žili kdysi tři bratři rytíři,jeden na hukvaldském hradě,druhý na Starém jičíně a třetí se usadil ve Štramberku.Ti první dva rytíři mněli hrady veliké,pevné s vysokou věží,ze které dobře ohlédli všechny svoje vesnice a městečka,a viděli dokonce,co má ten třetí ve Štramberku k obědu.Toho to velmi mrzelo,že jeho hrad je malý a ještě k tomu bez věže proto se rozhodl,že postaví věž,jakou ještě nikdo neviděl.Bratřím řekl,že bude mít jenom jednu stěnu,která nikde nebude končit ani začínat.Bratři se mu z prvu vysmáli,ale pak uznale hleděli na prapodivnou kulatou věž.Z věží na svých hradech se prý mohli navzájem domlouvat pomocí vlajek.Lidé tu prapodivnost nazvali Štramberskou Trůbou.Ale není radno ve Štramberku to jméno před místními užívat,aby si nepomysleli,že se jim dotyčný posmívá.
Hrad Štramberk se vstupní branou
Štramberské uši
V dávných dobách,vypukla ukrutná vojna s Tatary.Hrnuli se na Moravu ze všech stran.Jezdili na malých koních a všude loupili a ukrutně vraždili.Ženy a dívky odvlékali do otroctví.Když se začali přibližovat ke Štramberku,štramberčané nemeškali a začali se dobře opevňovat na vrchu Kotouči.Ze všech stran byly strmé skály a jen po jedné straně vedla na horu ůzká a klikatá cesta.Tuto cestu lidé přehradili stromy a dřevěnou hradbou.Tataři začali dobývat Kotouč.Po dlouhých bojích začali být obránci unavení,a Tatarů bylo nespočítaně.Tataři se utábořili v rovině pod Kotoučem a rozjeli se po okolní krajně,aby tam páchali neslýchané ukrutnosti.Koho chytili,zaživa ho narazili na kůl,svazovali lidem ruce do zadu a stříleli do nich z luků jako do terčů,zaživa jim dřeli kůži a mrtvým i těm,co nechali na živu,uřezávali obě uši.Když bylo Štramberčanům nejhůře začali se modlit k velké Bohorodičce,aby jim seslala pomoc.A tu se stal zázrak.V noci Panna Marie nechala spustit silné deště,a ve strašlivé povodni se všichni Tataři pod Kotoučem utopili.Po tomto boji našli v tatarském ležení mnoho naloupených cenností a také několik vaků s nasolenýma lidskýma ušima,které Tataři posílali svému chánovi,aby věděl,kolik křesťanů v bojích zabili.Na věčnou paměť zázračné záchrany a na připomínku ukrutnosti,které zde páchali Tataři,pečou ve Štramberku podivné pečivo-lahodné kořeněné chuti ve tvaru stočených uší.

Tatarský ůtok
Štramberské uši
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama