Říjen 2011

Zámek Kelč

23. října 2011 v 20:15 Valašsko
Město Kelč se nachází na rozhraní Hané a Valašska asi 12 km jižně od města Hranice. Na malém náměstíčku je vchod do bývalého biskupského zámku, který v současné době slouží jako internát a učiliště a je veřejnosti nepřístupný.
Původně v Kelči stávala tvrz, kterou si postavili bratři Jan a Beneš z Heršic asi ve 2. polovině 15. stol, když byl zničen jejich hrad Šaumburk. Ke konci 16. stol. za biskupa Stanislava Pavlovského byla tvrz přestavěna na renesanční zámek jehož podobu si dochoval dodnes.


Valašská hymna

8. října 2011 v 17:18 Říkadla a můdrosloví
Valašská hymna od Antonína Matalíka:

My zme Valaši...
My zme, muziganti, staří Valaši,
hrajem a zpíváme po vlasti naší.
Hrajem a zpíváme dycky veseľe,
néni už na světě takéj kapeľe.

My zme Valaši, jedna rodina,
valašské hory sú na naša otčina.
My zme Valaši, chlapci jako fík
a náš kapelník, sú strýc Matalík.

Hrajem a zpíváme, dyť to každý ví,
že zme my Sirotci po Peľárovi.
Tata nás opustil, je to třicet ľet,
my po něm pěsničky máme jako květ.

Až jednúc přestanem spívať pěsničky,
budete spomínať na nás, lidičky.
Až sa my budeme ubírati v dáľ,
Ľojza nám zahraje k temu na cimbál.

My zme Valaši, jedna rodina,
valašské hory sú naša otčina.
My zme Valaši, chlapci jako fík
a náš kapelník sú strýc Matalík.

Z historie valašských vánoc

8. října 2011 v 9:55 Tradice na Valašsku
Ústředním časem zimního obřadního cyklu byl Štědrý večer. Vázala se k němu celá řada obřadních přežitků, jejichž genezi není snadné sledovat. Ve vánočních obyčejích jsou hledány ohlasy zimního slunovratu i přežitky obřadů, které doprovázely počátek dávného Nového roku.Podle četných záznamů z Valašska nacházíme v štědrovečerních obyčejích rovněž relikty kultovních obětin, magických obřadů i věšteckých praktik, které svým významem i množstvím daleko převyšují křesťanský motiv vánoc.
Před Štědrým dnem se konávala tzv. hojná večeře, při níž se lidé měli hojně nasytit před nastávajícím půstem.Jde však zřejmě o název odvozený od štědrovečerní večeře, která bývala rovněž nazývána hojnou. Štědrý den nebyl podkládán za den sváteční. Probíhal ve znamení pracovních příprav k štědré večeři a k nastávajícím svátkům. Lidová tradice však vtiskla tomuto dni rysy, které jej řadí k nejvýznamnějším obřadním dnům v roce.
K štědrovečerní večeři se připravovala celá řada jídel. V Drnovicích se říkalo. že k večeři má být devatero jídel. Chystalo se pečivo. zelí, kyselka s hříbky, fazole, hráchy sušené ovoce, krupičná kaše, kynuté šišky, šlíže atd. Vánoční kapr ovšem v posledních letech většinu tradičních jídel nahradil.
Kromě pečiva a sušeného ovoce se na štědrovečerní stůl kladly i šípky. V Študlově je pojídali syrové při večeři, aby měli červené tváře. Podle novějšího lidového vysvětlení měly být šípky na stole proto, že Ježíš byl korunován šípovými pruty. Hlav­ním jídlem při štědrovečerní večeři byla "ščedrařka" - polévka z hrachu, čočky, brambor, sušeného ovoce a zeleniny. "Ščedrák" byl nazýván vánoční vdolek, do něhož hospodyně zabodla pírko;pečiva se používalo rovněž k věšteckým úkonům. Štědrost byla vůbec jeden z průvodních motivů vánočních obřadů. Ve Velkých Karlovicích připravila hospody­ně hrách s čočkou a než začala jíst, šla ke dveřím a říkala: "Poďte k nám, naší ščedráci!" Podobné pozvání:"Pote všeci ščedráčkové na večeřu!"Tento obyčej se podle místního mínění konal proto, aby lidé byli celý rok štědří, aby sa nepodávali chudobě. Může jít o přežitek obřadního zvaní zemřelých předků k sváteční tabuli.
Na Štědrý večer se lidé báli rozsvítit, protože byl rozšířen názor, že v kterém domě první rozsvítí, tam do roka někdo zemře nebo dům vyhoří. Proto se čekalo, až se na obloze objeví první hvězda, která tuto přípověd rušila. Jak zasvítily hvězdy, lidé zasedali k štědrovečernímu stolu. Společné stolování zahajoval hospodář nebo nejstarší člen rodiny modlitbou.

"Požehnej nám, pane, ty milé boží dary,
které budeme bráti, z Tvéj ščedréj ruky požívati,
stolu Tvému nebeskému rač nás účastných činiti,
Kriste, králi věčné slávy amen.
Po štědrovečerní večeři a půlnoční mši se chodilo přát štěstí.Při vzájemných sousedských i rodinných návštěvách,hospodářům koledníci přáli:Daj vám Pámbu ščestí, zdraví, na to Boží narození,
všeho rozmnožení.
Co sobě žádáte u milého Pána Boha, aby vám to Pámbu dal.
menší hříchy, větší radosti, po smrti nebeské království.
Vinšoval bych vám na sta, na tisíce,
ale předně vám vinšuju ve ščestí a ve zdravjú takto do roka dočekati."

V žertu rovněž přidávali: "A vinšoval bych vám na tisíc, hrnce od krupice"!
Nebo: "Aby vám vypadnúl z pece bok,
ze šporhelta trúba,
aby vám do tak roku zůstala gazdina hrubá!
Samozřejmě k štědrovečerní večeři na Valašsku patřily i koledy:
Co se stalo přihodilo divnú božskú mocí,
Panna čistá Jezu Krista, porodila v noci.
V městě Betlémě, v tem čistém chlévě,
leží dítě nepřikryté v jeslích na seně.

Páni měštští i betlémští dobře to věděli,
ku porodu dať hospodu Marii nechtěli.
Panna stydlivá kráčí do chléva,
musela jíť tam porodiť svojího syna.

Andělové, dvořanové v povětří lítají,
proč ta chasa ze salaša u jesliček stojí.
Hovádka němé, vůl, osel v seňě,
naň dýchaje, zahřívaje v noci i ve dně.


Jura Hrubý popad dudy, vesele gajdoval,
česť a chválu Pánu Bohu všude rozhlašoval,
jak na píšťalku a na fajfarku,
Pavel Rysla, Francek Třísla při svém pluháku.

Mrva extra na salaši se svú chasú leží,
Ondra s trúbú nadul hubu, honem tam naň béží.
Tam naň hurtoval, aby hneť vstával,
Ježíškovi tam s druhými takto jemu hrál.

Příjmi od nás, tu ty to máš, děťátko spanilé,
zpíváme a skládáme ke cti tvojí chvále,
téj tučnéj paše, spas duše naše,
a po smrti rač nás vzíti tam do salaše.
II.Koleda
Povězte nám, pastuškové, co ste viděli,
tam kde ste to o půl noci náhle běželi?
Diťa narozené, v jaslách položené,
viděli sme v Betlémě.


A kdo že vás uvědomil o děťati tom
a že taká mimořádná vznešenost je v ňom?
Anděl se nám zjavil, radujte sa pravil,
narodil sa Spasitel.


Hrad Brumov-Bylnice

3. října 2011 v 18:54 Valašsko
Hrad Brumov vybudoval jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku po kumánských válkách v 50. letech 13. století. Byl vystavěn na horském výběžku, který souvisel s okolím jen úzkou šíjí. Hrad tvořil palác s mohutnou věží, která se dodnes dochovala (jako rohová věž) spolu s plášťovou zdí. Od počátku měl významnou strategickou funkci, neboť byl jedním z nejstarších hradů na tehdejším moravsko-uherském pomezí. V l. 1256 - 1273 jej držel Smil z Obřan. V l. 1294 - 1303 byl jeho purkrabím Oldřich z Hradce, správce tzv. lucké provincie. Na svou dobu mohutný hrad byl nejen střediskem panství, ale i uvedené provincie. K hradu náleželo několik manství. Počátkem 15. století tu sídlil Boček mladší z Kunštátu. Pevnost hradu se prokázala v husitských válkách, kdy jej několikrát marně obléhal Zikmund i olomoucký biskup Jan XII. Železný, neboť Boček byl nakloněn husitům. V druhé polovině 15. století byl hrad v zástavě Cimburků a velmi utrpěl za česko-uherských válek, když se jej v r. 1486 zmocnil uherský král Matyáš. Od 80. let 15. století drželi hrad Podmanínové; Jan z Lomnice, který jej získal v r. 1520, opravil jeho opevnění, zvětšil hradní palác a rozšířil zejména předhradí o bezpečnější hradby a příkopy, aby hrad mohl odolávat náporům z blízkých Uher. Lomničtí drželi hrad až do r. 1574, poté připadl spolu s rozsáhlým panstvím Zdeňku Říčanskému Kavkovi z Říčan. Jeho nástupci Janu bylo panství dvakrát zkonfiskováno; v r. 1608 a podruhé za stavovského povstání v r. 1618. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili.
Po r. 1622 se dostává hrad do majetku Forgáčů a dalších uherských rodin, které se tu rychle střídaly. V r. 1760 poprvé vyhořel, byl však obnoven. V r. 1820, kdy náležel Štěpánu Illesházymu, vyhořel podruhé a rychle zpustl. Neustále se rozpadal, neboť ani další držitelé panství, Sinové a Dreherové, neměli zájem o jeho záchranu.
Dnes se z hradu zachovala část plášťové zdi a rohová věž, znatelná jsou i nádvoří ze 16. století i bývalá hradní brána a zdi chránící hrad z přístupné severní strany. V posledních letech Krajské středisko státní památkové péče v Brně znovu upravilo a zabezpečilo vyhlídkovou věž. V současné době se zde provádí rozsáhlý archeologický průzkum.

Hrad Křídlo

3. října 2011 v 18:48 Valašsko
Hrad Křídlo stával nad vsí Chomýží v Hostýnských vrších; svůj název odvozoval od vysunutého křídla protáhlé hory Barvínku, která střežila vstup do údolí Rusavy. I když prvou zprávu o hradě máme až z r. 1365, byl podle stavebních dispozic vybudován asi počátkem 14. století. V r. 1365 postoupil Vlk z Dobrotic, syn Záviše z Dobrotic, hrad Křídlo spolu s třetinou Chomýže, částí Chlumečného a polovinou Rymic Vilémovi z Kunštátu. Po jeho smrti (1374) prodal poručník nezletilých dětí Heralt z Kunštátu hrad Ctiboru z Cimburka, který se pak psal i z Křídla; jeho rod držel hrad až do r. 1437. V l. 1437 - 1460 jej vlastnili Herburt a Leonart z Bořitova, jinak z Počenic. V l. 1460 - 1480 náležel hrad Křídlo Machně z Krčmaň, vdově po Herburtovi z Bořitova. Ta se pro svůj rozmařilý život dostávala do četných finančních nesnází, z nichž hledala východisko v padělání hodnotných uherských mincí z doby Matyášovy, které prováděla přímo na hradě.
Kolem r. 1475 se zmocnil na krátkou dobu Křídla jeden z Machniných věřitelů Albert Kostka z Postupic. Koncem 70. let 15. století rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše a při prodeji panství v r. 1481 se připomíná jako zbořeniště; nebyl již obnoven.
Z hradu Křídla se dodnes dochovaly pod sutí kamenů staré patníky úzké brány a základní obrysy hradního paláce, na západním okraji pak zbytky hradní věže, sahající hluboko do základů stavby.

Zámek Hošťálková

3. října 2011 v 18:40 Valašsko
Obec Hošťálková leží 9 km západně od Vsetína.
Hošťálková byla založena pravděpodobně ve 14. století, avšak první písemná zpráva o ní je z roku 1505. Do roku 1678 byla Hošťálková součástí vsetínského panství. V jeho držení se vystřídala řada příslušníků urozených rodů.
V roce 1842 - 1844 si nechal majitel panství hrabě Frydrych Chorynský z Ledské c.k. komoří postavit zámek v empírovém stylu podle návrhu vídeňského architekta Františka Schlepse, kam posléze přestěhoval i správu panství. Zámek je obklopen rozsáhlým parkem z 19. století, charakteristický volnou výsadbou dřevin.
I zámek mnohokrát měnil majitele. Po r. 1948 přešel do majetku n.p. Sandrik - Rostex, který zde zřídil závodní klub. V současnosti je majetkem obce Hošťálková a je v něm zřízena restaurace.

Zámek Liptál

3. října 2011 v 18:24 Valašsko
První zmínka o obci Liptál pochází z roku 1361, kdy až papežský dvůr v Avignonu jmenoval rozhodčí komisi, která řešila spor mezi vizovickým klášterem a Šternberky.
Obec spadala pod vsetínské panství, které od roku 1308 patřilo pánům z Kravař. Později se v držení vsetínského panství a tím i Liptálu vystřídali páni z Cimburka a od roku 1505 páni z Kunštátu. Jako součást vsetínského panství se Liptál uvádí až do poloviny 17. století. Mezi jeho majitele patřil i významný český vojevůdce Albrecht z Valdštejna.
Samostatným panství se Liptál stal roku 1666. Majitelé se však zprvu často střídali. Postupně získali do svého majetku fojtství, dva dvory, zahrady, panský mlýn a pilu, palírnu, hostinec, šenk a pivovar. Na místě starého fojtství si majitelé panství vystavěli menší barokní zámek. Stalo se tak patrně koncem 17. století za Lindenbergů či Sedlických z Choltic. Roku 1710 získali panství Kopenicové. Vlastnili Liptál do roku 1790.
V roce 1930 se vlastníkem liptálského statku a zámku stal hrabě Brandenstein-Zeppelina. Jako německému státnímu příslušníkovi mu byl zámek po skončení 2. světové války v roce 1945 zkonfiskován ve prospěch obce.
Chátrající empírový zámek s barokním jádrem ve středu obce Liptál na Valašsku, necelých 8 km jihozápadně od Vsetína, při silnici Vsetín - Vizovice.
Dvojkřídlý patrový zámek s mansardovou střechou a vstupním rizalitem ve dvorním traktu hlavního křídla stojí nad soutokem potoka Rokytenky a Syrákovky. V severním průčelí zámku je erb hr. Jana Františka ze Stommu.
Před zámkem se rozkládá pozůstatek přírodně krajinářského parku z počátku 19. století, který je volně přístupný.
Zámek je uzavřený a chátrá.
Soubor:Liptál, zámek.jpg



Hrad Obřany-Chvalčov

2. října 2011 v 19:31 Valašsko
Zřícenina hradu na 704 m vysokém kopci 5,5 km jihovýchodně od centra Bystřice pod Hostýnem a 2,5 km východně od poutního místa na Hostýně. Jedná se o druhý nejvýše položený hrad Moravy.
Hrad Obřany má velmi netypický protáhlý a úzký tvar, který je dán přizpůsobením dispozice tvaru vrcholového hřebene.
Z hradu, na kterém se žilo asi pouze jen sto let, se mnoho nedochovalo. Rozměry dispozice dávají tušit pouze výrazné terénní náznaky a pak ucelený kus původní středověké hradby zakončené přízemním torzem válcové věžice.
Na hrad vede červená turistická značka, na kterou se napojuje mnoho turistických tras z okolí. Výlet na hrad Obřany lze krásně spojit s asi 12 km dlouhým okruhem přes Hostýn a hrádek Skalný.

Hrad Lukov

2. října 2011 v 19:15 Valašsko
Zřícenina mohutného hradu,jednoho z nejstarších na Moravě,založeného zřejmě již před polovinou 13.století,je opředena mnoha pověstmi-hlavně o templářích,jejichž přízraky tu hlídají ukrytý poklad.Za svou dobu byl hrad ve válečných dobách několikrát poškozen.V 18.století byl definitivně opuštěn.Dominantou hradu je palác,zachovaly se i silné hradby,hranolová věžice,bašta,pětiboká věž Svatojánka.
Impozantní je dřevěný most na vysokých kamenných pilířích.Od roku 2004 se na hradě vybírá vstupné,otevřeno je v sezoně.






Metalica-Nothing else

2. října 2011 v 15:40




Sweet-Wig Wam Bam

2. října 2011 v 14:58